Jdi na obsah Jdi na menu
 


THESE ARE IDIOTS DÍL 10.

8. 7. 2014
*Z minulého dílu*
 
Stačí jen doplnit pár šmínek, kartáček na zuby, šampon, žehličku na vlasy a dva ručníky. Pak stačí jen jeden jediný pohyb na zavření kufru a může se vyrazit. No konečně. Milostpán se uráčil ze té koupelny také vylézt.
"Konečně." Zabouchla jsem dveře, vše potřebné naházela do kosmetické taštičky.
Rozloučila jsem se s Denisem a užuž jsem slyšela zvonek. Rozletěla jsem se ke dveřím.
"Ahoj," usmála jsem se.
"Ahoj, tak už jsi připravená?" Jeho hlas úplně miluju. Uslyšela jsem dupot přicházející ze schodů. Ach ne.
"Můžem?" Řekl chraplavý hlas za mnou. Rozloučila jsem se ještě jednou a konečně jsme vyrazili.

Cesta netrvala moc dlouho. Dojeli jsme na určené místo. Vypadalo to tam, jako z pohádky. Krásně sytá zelená louka, uprostřed větší chatička, jezírko s lekníny. Štěbetání ptáků a ještě k tomu teplý větřík, který mi rozcuchával vlasy. Rozplývala jsem se nad tím vším.
"Líbí se ti tady?" zašeptal mi jemný, ale přitom známý hlas do ucha.
"Ano, je to tu...dokonalé." Otočila jsem se na dotyčného za mnou a líčka s mi začervenala.
"Jasone, kdy přijedou ostatní?"
"Za chvíli, kamarád mi volal." A měl pravdu. Čekali jsme na ně, protože společně si budeme vybírat pokoje. Doufám, že neskončím na pokoji s panem 'dokonalým'. Však vy víte, koho myslím. seznámila jsem se s Abby a Patrikem. To jsou Jasonovy kamarádi. Abby je velmi milá holka, určitě si sní budu rozumět. Vešli jsme do chatky. Bylo to tam útulné. Dýchalo to krásným prostředím. Krásná kamna. Vůně dubového dřeva.
"Takže vítejte uvnitř!" všichni jsme se zasmáli. Harry se na mě pořád koukal, jako kdybych byla nějak cenná (vzácná). Probodla jsem ho pohledem. Konečně nastalo rozdělování pokojů. V tu chvíli jsem si připadala, jako na táboře. Dobrý zjištění bylo to, že chatka byla na tolik velká, že jsem měla svůj vlastní pokoj. Po dlouhé době. Když to Harry zjistil, posmutněl. Nechápu. Já jsem byla naopak šťastná.
------------------------
"Mish?"
"Jo?"
"Půjdeš se mnou se kousek projít?" usmál se na mě Jason.
"Hmm... tak na chvíli." Přistoupila jsem k němu a on mě vzal za ruku. Jemně. Procítěně. Harry seděl na gauči a bavil se s Patrikem a Abby. Všiml si nás. Probodl ho pohledem. Zdá se mi to, nebo náš kudrnka žárlí? Asi jo, žárlí.
Došli jsme k jezeru. Byla tma. Večer. Měsíc vycházel, jeho odraz se ukazoval a tak zvláštně vlnil na hladině jezera. Ticho. Šumění listí.
"Líbí se ti tady?" Prolomil ticho.
"Jo. a mimochodem na to ses mě už ptal." Šťouchla jsem do něho. On jen se tiše zasmál a dál koukal na jezírko.
Moje pozorování vyrušilo křupnutí větvičky. Škubla jsem sebou. Jason pohyb po mě opakoval.
"Co se stalo?"
"Někdo nás sleduje. Stoprocentně." Ukázala jsem na les za námi. Všimla jsem si bílé věci vyčuhující z keře. Pomalu jsem se blížila k keři. No, že mě to nenapadlo dřív.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Poslední fotografie


Kontakt

Mail list



Statistiky

Online: 2
Celkem: 96471
Měsíc: 1362
Den: 51